|
|
Popis staročeské apelativní deklinace (se zřetelem k automatické morfologické analýze textů ve Staročeské textové bance)
Synková, Pavlína ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Práce přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem. Tyto tvary mohou být poté využity pro přiřazování morfologických kategorií (rodu, čísla a pádu) a lemmatu k tvarům vyskytujícím se v elektronizovaných staročeských textech. Práce tak vytváří podklady pro první krok k přeměně textových bank, které v současnosti pro staročeské období existují, v šíře využitelný nástroj lingvistického výzkumu. Staročeským obdobím se přitom ve shodě s obecně přijatou periodizací myslí období od vzniku souvislých českých textů zhruba do roku 1500. Substantiva byla vybrána proto, že v současné češtině pokrývají zhruba 30 % textu, tedy nejvíce ze všech slovních druhů. V celé práci se zohledňují staročeské texty pouze v transkripci užívané v textech Staročeské textové banky budované v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Pro automatickou morfologickou analýzu představuje transkripce velké usnadnění, protože standardizuje písmo i pravopis, zároveň je však třeba mít na zřeteli, že každá transkripce je interpretací a je do jisté míry závislá na rozhodnutí editora textu. V práci se pro popis staročeské apelativní deklinace využívají historické mluvnice, staročeské texty a slovníky staré...
|
|
|
Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině.
ZELENKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině. Pro přehlednost jsme práci rozdělili do čtyř částí. První část rozebírá sklonění přejatých maskulin, ne zcela začlenitelných do českého deklinačního systému, v jazykových příručkách. Popisujeme uvedená pravidla, podle kterých se mají cizí maskulina deklinovat. Druhá část práce shrnuje výsledky tří průzkumů předložených českým mluvčím k vyplnění. Zabýváme se zde deklinací maskulin přejatých v praktickém užití. Ověřujeme, zda mluvčí v současné době skloňují nebo se snaží skloňovat přejatá maskulina dle pravidel stanovených v jazykových příručkách. V třetí části této práce pracujeme s průzkumem, kterého jsme využili při psaní kolokviální práce. Zmiňujeme zde názor respondentů na skloňování jmen přejatých a srovnáváme utvořené varianty tří smyšlených jmen s variantami jmen existujících. Porovnáváme, zda je možné, aby byly obě skupiny jmen deklinovány stejným způsobem. Čtvrtá část obsahuje přílohy, což jsou příklady deklinace některých maskulin zmíněných v první části, dále pak vzory jednotlivých průzkumů a jejich výsledky. Přikládáme také přehled skloňování substantivních typů.
|
|
|
Kolísání v rodě - tendence v současné češtině
DUŠÁKOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce je prozkoumat vliv substantiv kolísajících v rodě na substantiva s ustáleným gramatickým rodem. Substantiva zakončená v N sg. na konsonant bývají obvykle rodu mužského nebo rodu ženského. V českém jazyce však existují i substantiva, která jsou kodifikována v obou rodech. V této práci se nejprve zaměříme na taková substantiva, tj. substantiva kolísající mezi maskulinem a femininem zakončená na konsonant. Následně budeme zkoumat jim podobná substantiva, to znamená substantiva zakončená na stejný konsonant. Budeme ověřovat, zda substantiva zakončená na stejné konsonanty jako substantiva kolísající v rodě mezi maskulinem a femininem nemají vlivem tohoto faktu také tendenci kolísat mezi maskulinem a femininem. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V části teoretické popíšeme jednotlivé odborné termíny nutné k výzkumu (rod, přirozený rod, gramatický rod, skloňování substantiv, apelativa a propria). Část praktická je rozdělena na výsledky získané z Českého národního korpusu a internetového vyhledavače Google a na část výsledků získaných vyhodnocením 56 dotazníků. Tyto dotazníky navrhla, vypracovala a vyhodnotila autorka této práce.
|
host ::
RSS.